Když americké námořnictvo oznámilo výstavbu nové třídy letadlových lodí Ford, šlo o příslib technologického skoku, který měl zcela redefinovat sílu americké flotily pro 21. století. První plavidlo třídy USS Gerald R. Ford (CVN-78) bylo navrženo s cílem nahradit stárnoucí třídu Nimitz, nabídnout vyšší efektivitu, nižší počet členů posádky a pokročilejší technologie pro start a přistání letounů. V reálném světě se ale tento plán proměnil v sérii zpoždění, přetížení rozpočtu a neustálých technických potíží.
Velký skok
Ford měl být symbolem dominance a odstrašení, signálem pro Čínu a Rusko, že americká námořní síla je silnější než kdy dřív. Mimo to se stal i symbolem varování před přílišnou technickou ambicí. Do konstrukce bylo najednou začleněno více než dvacet nových systémů včetně elektromagnetických katapultů EMALS, moderního přistávacího systému AAG, automatizovaných výtahů munice (AWE), nových reaktorů a sofistikovaného radarového vybavení. Namísto postupného zavádění ověřených technologií vsadilo námořnictvo na velký skok a tvrdě za to zaplatilo.
Zatímco EMALS má potenciál zefektivnit start letadel a nahradit staré parní katapulty, jeho spolehlivost byla zpočátku tristní. Namísto požadovaných 4 000 cyklů mezi kritickými selháními se reálně dosahovalo sotva 200. Podobně AAG měl zajišťovat bezpečnější přistání, ale opakovaně selhával při testech. Technické potíže se nevyhnuly ani výtahům pro přepravu munice. Několik z nich nebylo dlouho vůbec funkčních, což výrazně omezilo schopnost plavidla operovat v ostrém režimu.
Zpoždění, zpoždění
Dodávky dalších lodí této třídy tak nabraly značná zpoždění. Druhá jednotka, USS John F. Kennedy (CVN-79), má být dokončena nejdříve v létě 2025, tedy rok po původním plánu. Třetí loď, USS Enterprise (CVN-80), se bude hotova možná na přelomu let 2029–2030. A ani zde se nedá říct, že jde o finální termíny. Příčinou nejsou jen komplikace se systémy, ale i slabý dodavatelský řetězec, který se po pandemii a nedostatku stabilních zakázek jen obtížně obnovuje. Loděnice Huntington Ingalls varuje, že pokud se nezačne s výstavbou CVN-82 včas, ztratí průmysl kvalifikovanou pracovní sílu, kterou už nebude možné rychle nahradit.
Drahý program v době šetření
Nad celým programem visí i otazníky ekonomické. Náklady na USS Ford vystoupaly na více než 13 miliard dolarů, což je zhruba o 30 % více, než bylo plánováno. Celkové výdaje na celou třídu by mohly přesáhnout 120 miliard dolarů. Navíc se objevily i bizarní provozní problémy, například kanalizace na lodi je příliš úzká a ucpává se natolik, že její čištění přijde až na 400 000 dolarů za zásah.
V kontextu rostoucí hrozby ze strany Číny, která buduje přesné balistické střely schopné zasáhnout letadlové lodě na tisíce kilometrů (DF-21 a DF-26), je nasazení lodí jako Ford strategicky stále důležité, ale zároveň čím dál rizikovější. Aby zůstala efektivní, musí být loď doplněna o moderní doprovodné lodě, silné stíhací krytí a sofistikovanou obranu proti střelám. V opačném případě se i ta nejmodernější letadlová loď může stát snadným terčem.
Plovoucí rakev?
Během nasazení starších jaderných letadlových lodí Harry S. Truman a Dwight D. Eisenhower v Rudém moři proti jemenským Hútijům se ukázalo, že i tak technologicky vyspělé plavidlo není při střetu s asymetrickým protivníkem bez problémů. USS Harry S. Truman (CVN-75) přišel o jeden ze svých letounů F/A-18 Super Hornet, když se loď prudce otáčela, aby se vyhnula útočící raketě.
Je tedy velkou otázkou zda Ford, který je vybaven čtyřmi odpalovacími zařízeními pro rakety země-vzduch (SAM) a třemi dělostřeleckými systémy Phalanx CIWS, je schopen odrazit útok, který se bude snažit zahltit obranu svazu letadlové lodě.
Drahá lekce a americké nestíhání
Americké námořnictvo dnes již přiznává, že agresivní přístup „vše nové najednou“ byl chybou. Lekce z Fordu proto ovlivní i další projekty, třeba budoucí torpédoborce třídy DDG(X) by měly těžit z postupnějšího zavádění technologií a důkladnějšího testování před sériovou výrobou.
V projevu na výročním fóru McCain Institute v Sedoně dne 2. května 2025 velitel Indo-Pacific (INDOPACOM) admirál Samuel J. Paparo Jr. varoval, že čínské loděnice vyrábějí pro námořnictvo Lidové osvobozenecké armády (PLAN) šest bojových plavidel ročně ve srovnání s pouhými 1,8 plavidly vyrobenými v USA.
Třída Ford bude jednou bezesporu páteří amerických letadlových sil. Otázkou zůstává, zda její vysoká cena, mnohaleté zpoždění a technické porodní bolesti nebyly příliš vysokou daní za technologickou revoluci, která mohla být provedena možná pomaleji a levněji.
Zdroj: 19fortyfive.com, The National Interest, The Business Insider
Autor/Licence fotografie: U.S. Navy photo by Erik Hildebrandt/Released, Public Domain